Soukromé podnikání má tu výhodu a současně i ten nedostatek, že jde o činnost, která je v podstatě nezávislá na státu. Musí se tu sice dodržovat zákony a předpisy, musí se tu odvádět daně, zdravotní pojištění a další platby, ale tím to víceméně končí. A zatímco tatíček stát od soukromého sektoru peníze rád bere, jenom zřídka tomuto i přispěje. A to už musí být vážně zle, jako tomu bylo v případě koronavirových zákazů nebo v souvislosti s dnešním ubytováváním ukrajinských běženců.

pět rublů

Soukromí podnikatelé se tedy určitě nemohou spolehnout na to, že by jim stát nebo někdo jiný nezištně přispěchal na pomoc a vyřešil za ně jejich problémy, kdyby se přestalo dařit. A když tedy podnikání někdy nevzkvétá tak, jak by toto mělo, není tu jiná možnost, než si vzít půjčku a pokusit se to zvládnout aspoň s její pomocí. Což není zrovna ideální řešení, jenže to zkrátka někdy jinak nejde.

Ovšem to, že se někomu z řad těch podnikajících nevede právě skvěle, není důvodem pro to, aby mu byla poskytnuta jakákoliv půjčka, a to okamžitě a výhodně. Pravdou je spíše opak, tedy to, že čím hůř na tom soukromý podnik je, tím hůř se pro něj podnikatelská půjčka získává. To víte, podnikatelé v nesnázích nebývají často bonitní, mají nízké příjmy, špatně vypadající daňová přiznání, záznamy v registrech dlužníků či exekuce, a od někoho takového si banky udržují raději odstup, někomu takovému se tu raději už preventivně nepůjčuje, aby nehrozilo riziko prodělku.

sta rublů

A kde se tedy mají podnikatelé v nesnázích ucházet o půjčku? Nejlepší je často nebankovní společnost a americká hypotéka bez registru, která se zde dá získat. Protože soukromníci obvykle mívají aspoň nějaký nemovitý majetek, a když se tímto mohou zaručit za splácení půjčky, kterou si chtějí vzít, můžou u nebankovních hypoték snadno uspět. A protože jsou takové hypotéky výhodné, lze s jejich pomocí zvládnout kdejaký podnikatelský problém.